Právní dopady koronaviru

Vážení klienti, vážení přátelé,

s pomocí těchto stránek, které pro Vás budeme co nejčastěji aktualizovat, se dozvíte nejen aktuální opatření, ale zejména právní metody, jak co nejvíce zmírnit dopady současné krizové situace na Vaše podnikání.

I my dobře víme, jaké škody tato situace může způsobit, a proto Vám chceme předat veškeré informace, které Vám mohou pomoci ke zmírnění následků či finančních ztrát.

Zaměřujeme se zejména na odpovědnost státu a úvěr COVID, nicméně budeme hledat i další cesty, jak Vám pomoci - například rozborem zákonných a smluvních ustanovení, které Vám pomohou k možnosti snížení nájmů, prodloužení splatnosti faktur, v pracovněprávních otázkách, či v případném korporátním poradenství.

V případě Vašich dotazů je Vám celý náš právní tým k dispozici.

Spolu to zvládneme!
Mirek & Karolina

Aktuality

Úvěr covid: Jaké jsou podmínky?

V minulých dnech jsme vás informovali o vládním schválení programu ÚVĚR COVID, který má za cíl pomoci těm malým a středním podnikatelům, jejichž ekonomické aktivity se negativně dotkla koronavirová infekce a s ní související opatření. Českomoravská záruční a rozvojová banka v této souvislosti již zveřejnila předběžné podmínky přijatelnosti, které musí splňovat žadatelé o úvěr, jakož i stanovila podmínky programu a formu a výši podpory. Dle nejnovějších informací bude ze strany ČMZRB spuštěn příjem žádostí předmětný o úvěr již v pondělí 16.3.2020.

Kdo má tedy na ÚVĚR COVID nárok?

O zapojení do úvěrového programu mohou žádat všichni podnikatelé, u kterých v důsledku nemoci COVID-19 a souvisejících preventivních opatření průkazně došlo k opoždění plnění, pozastavení plnění nebo zrušení plnění z obchodních kontraktů a kteří by z poskytnutého úvěru čerpali prostředky na způsobilé výdaje, jako jsou provozní náklady včetně předfinancování pohledávek, financování zásob a pořízení drobného majetku.

Žadatelé pak musí splňovat zejména následující podmínky přijatelnosti:

• jedná se o drobného, malého či středního podnikatele v podporované činnosti (seznam viz příloha);
• je oprávněn k podnikání na území v ČR, nebyl mu uložen zákaz činnosti;
• je v ČR registrován jako poplatník daně z příjmu;
• nenaplňuje znaky úpadku či není v úpadku, není v likvidaci, není proti jeho majetku vedena exekuce;
• nemá nedoplatky na mzdách vůči zaměstnancům;
• nemá nedoplatky vůči vyjmenovaným institucím, např. vůči FÚ, ČSSZ, pojišťovnám;
• není podnikem v obtížích; apod.

V jaké výši je na ÚVĚR COVID nárok?

Úvěr bude poskytován ve výši 500.000,- Kč až 15.000.000,- Kč a bude možné z něj hradit až 90 % způsobilých výdajů. Úvěry budou bezúročné se splatností až 2 roky od uzavření smlouvy a s možností odkladu splátek až na 1 rok. Konkrétní výše podpory bude stanovena pomocí tzv. hrubého ekvivalentu podpory.

Co doložit k žádosti o ÚVĚR COVID?

Žádosti o podporu bude možné podávat od 16.3.2020 do 31.12.2020 k ČMZRB, a to na předepsaném formuláři, na jehož zveřejnění v současné chvíli stále čekáme, nicméně mělo by k tomu dojít v rámci několika hodin. Očekává se však, že žadatelé budou v žádosti povinni uvést následující informace:

• název, IČO a velikost podniku žadatele;
• název projektu, předpokládaný termín zahájení a ukončení projektu, předpokládané výdaje
• o projekt = realizace způsobilých výdajů, tzn. financování provozní činnosti a pořízení materiálu a zásob, minimálně na 6 měsíců;
• umístění projektu
• nutnost realizace na území ČR;
• seznam výdajů projektu;
• druh podpory a výši veřejného financování.

Žadatelé budou k těmto informacím dále dokládat:

• splnění podmínek přijatelnosti;
• průkazné doklady, ze kterých bude patrné utrpění ekonomické újmy v důsledku koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření;
• konkrétní údaje ke způsobilým výdajům (rozbor provozních nákladů a tržeb, zabezpečení prodeje, technické provedení, dodavatelé a odběratelé, zajištěnost vstupu projektu – energie, suroviny apod.);
• historie a současnost společnosti, profesní a osobní údaje o vlastnících společnosti, údaje o ekonomických vazbách žadatele, údaje o případném vlastnictví certifikátů QMS/ISO apod.;
• postavení společnosti před a po koronavirové infekci;
• daňová přiznání a účetní závěrky za tři předcházející uzavřená účetní období, účetní výkazy, přehled o majetku a závazcích, přehled o příjmech a výdajích, údaje o úvěrech a ostatních závazcích.

Nejčastější otázky a odpovědi k úvěrovému programu ÚVĚR COVID a předběžné znění výzvy k předkládání projektů, jehož součástí je i seznam podporovaných činností a podrobná hodnotící kritéria, jakož i veškeré v současné době dostupné informace k ÚVĚRU COVID naleznete zde: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/.

Další informace k ÚVĚRU COVID budou z naší strany poskytnuty v souvislosti se zveřejněním formuláře pro podávání žádostí o podporu, s jehož vyplněním, jakož i se zajištěním veškerých příloh, vám rádi pomůžeme. Formulář by měl být dle nejnovějších informací zveřejněn již v pondělí 16.3.2020.

Náhrada škody v souvislosti s krizovými opatřeními vlády

S ohledem na stále postupující opatření spojená se současnou epidemickou situací a množící se dotazy klientů, jejichž podnikání je zásadním způsobem ovlivněno, jsme podrobili právní analýze důsledky vyhlášeného nouzového stavu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

Až nouzový stav a opatření v průběhu něj nařízená pominou, bude nezbytné zaměřit se na reparaci škod, které byly koronavirovou nákazou způsobeny na majetku fyzických a právnických osob.

V prvé řadě je nutné si uvědomit, že šíření koronaviru a situace s ním spojená je z právního hlediska bez pochyby tzn. vyšší mocí.

Nicméně v návaznosti na § 36 krizového zákona nemusí být tato skutečnost vůbec rozhodující. Krizový zákon v § 36 odst. 1, 4 a 6 stanoví státu povinnost nahradit fyzickým a právnickým osobám škodu, která jim byla způsobena v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Jedná se objektivní odpovědnost státu za škodu, která je speciální vůči odpovědnosti upravené v zákonu o odpovědnosti státu za škodu, přičemž k tomu, aby byl na náhradu škody nárok, není v tomto případě třeba prokazovat ani existenci nezákonného rozhodnutí ani nesprávný úřední postup.

Speciální „krizová“ odpovědnost státu je tak založena na třech kritériích:

• (i) existence krizového opatření;
• (ii) vznik škody; a
• (iii) příčinná souvislost s tím, že stát se odpovědnosti může zprostit pouze za situace, kdy by si poškozený způsobil škodu sám, důkazní břemeno však leží na státu. [1]

Nárok na náhradu škody se uplatňuje písemně u Ministerstva vnitra [2], a to v šestiměsíční subjektivní a pětileté objektivní době. Počátek prekluzivní šestiměsíční doby počíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné vyjádřit v penězích a uplatnit u soudu. [3] Řečeno slovy příslušného ustanovení, škoda se uplatňuje do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.

V souvislosti s krizovými opatřeními přijatými při povodních v roce 2002 soudy uvedly, že příslušné ustanovení § 36 krizového zákona se vztahuje na náhradu jakékoli škody, avšak s tím, že nárok na její náhradu musí být uplatněn skutečně včas a podložen relevantními podklady a důkazy. Soudy byly ochotny uznat nejen náhradu skutečně vzniklé škody zahrnující i náklady na uvedení do původního stavu, ale teoreticky i ušlý zisk, nicméně v soudních rozhodnutích, které jsou k dispozici, byl ušlý zisk buď uplatněn pozdě nebo bylo málo podkladů (jednalo se např. o uzavření hotelu, nemožnost používání pozemků pro podnikatelskou činnost apod.).

Závěrem lze shrnout, že právní řád na důsledky krizových opatření pamatuje. Nicméně bude jednoznačně záležet na konkrétních skutkových okolnostech, a to zejména s ohledem na prokazování škody spojené s ušlým ziskem.

V případě přírodních katastrof, resp. krizových opatření přijatých v souvislosti s nimi, vznikají zejména škody na majetku, jejichž prokázání je výrazně méně náročné než u ušlého zisku.

Lze tak doporučit všem, kteří jsou současnými krizovými opatřeními zasaženi, aby již nyní podrobně evidovali dopady těchto opatření na jejich podnikání. V případě restauračních zařízení se můžeme bavit o odpisech surovin ze skladu, statistiky počtu zákazníků, náklady spojené s přechodem na jiný způsob podnikání (pronájmy aut kvůli zajištění rozvozu) apod.

Věříme, že společně s využitím pobídkových nástrojů a dalších opatření, jako například úvěru COVID od Českomoravské záruční a rozvojové banky, bude i náhrada škody podle krizového zákona další možností, jak bude možné ekonomicky překonat nepříjemné důsledky šíření koronaviru.

[1] Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.2009, sp.zn. 25 Cdo 1649/2007.
[2] Viz § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.
[3]Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.10.2009, sp.zn. 25 Cdo 3798/2007.