Žalobu na určení existence zástavního práva je oprávněn vedle zástavního dlužníka a zástavního věřitele podat i jiný subjekt

Ústavní soud se zabýval otázkou, jaké subjekty jsou oprávněny podat žalobu na určení, zda existuje zástavní právo. Dlouholetá soudní praxe (především Nejvyššího soudu) byla rozdílná, možnost podání této žaloby v některých případech omezovala pouze na zástavního věřitele nebo zástavního dlužníka.

Ústavní soud vydal přelomový nález sp. zn. I. ÚS 45/21, podle něhož může usilovat o určení existence zástavního práva i jiná osoba. Tedy že mohou existovat subjekty mimo zástavního věřitele a zástavního dlužníka, které mohou mít důležitý zájem na určení, zda zástavní právo existuje.

V řešeném případě se jednalo o žalobu společníka společnosti, která byla ve sporném právním vztahu (existence či neexistence zástavního práva) v postavení zástavního dlužníka. Podle názoru Ústavního soudu je nezbytné přiznat i takovému společníku možnost podat žalobu na určení (tedy že i takovému společníkovi svědčí tzv. „aktivní legitimace“ k podání žaloby). Existence zástavního práva zatěžujícího majetek společnosti má samozřejmě negativní dopady i na společníky a je tedy nutné, aby tito měli možnost dosáhnout právní ochrany.

Nastává tak prostor pro otázku, jaké další osoby mohou potenciálně uspět se žalobou na určení, zda zástavní právo existuje, neboť širší zobecnění citovaný nález bohužel nenabízí. V úvahu tak mohou podle některých odborníků připadat:

• původní zástavce, pokud po údajném vzniku sporného zástavního práva došlo k prodeji zástavy,
• obligační dlužník, pokud tento není zástavcem ani zástavním dlužníkem (častá situace např. v rodinách, kdy rodiče pomáhají svým dětem ke splnění podmínek pro získání hypotečního úvěru zastavením své nemovitosti);
• osoba, která má nabýt zástavu (např. kupující zastavené či sporně zastavené nemovitosti);
• zástavní věřitel, kterému svědčí zástavní právo ke stejné zástavě, ale v pořadí za sporným zástavním právem;
• zástavní věřitel mající zástavní právo k pohledávce, která má být zajištěna sporným zástavním právem.

Sami odborníci připouští, že se nemusí jednat o vyčerpávající výčet, tedy že mohou pravděpodobně existovat i další osoby, které mohou mít důležitý právní zájem na určení, zda zástavní právo existuje, či nikoliv.

Mgr. Miroslav Kučerka, advokát a partner KGS legal

Jakub Vodička, právní asistent KGS legal

ZPRACOVÁNO KE DNI 12.7.2022. INFORMACE UVEDENÉ V TOMTO ČLÁNKU JSOU PREZENTOVÁNY NA ZÁKLADĚ NAŠEHO NEJLEPŠÍHO PŘESVĚDČENÍ A POZNATKŮ ZÍSKANÝCH V DOBĚ, KDY BYL ČLÁNEK ZVEŘEJNĚN. KONKRÉTNÍ INFORMACE BY VŠAK VŽDY MĚLY BÝT KONZULTOVÁNY S KGS LEGAL PŘED UČINĚNÍM KONKRÉTNÍHO ROZHODNUTÍ ČI PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ. INFORMACE NEJSOU VYČERPÁVAJÍCÍ POPIS RELEVANTNÍ PROBLEMATIKY A NÁSLEDKŮ. INFORMACE JSOU OBECNÉ A NENAHRAZUJÍ PRÁVNÍ RADU PRO KONKRÉTNÍ OKOLNOSTI. KGS LEGAL ANI NIKDO Z AUTORŮ NEODPOVÍDAJÍ ZA ÚJMU, KTERÁ BY MOHLA VZNIKNOUT ZE SPOLÉHÁNÍ SE NA ZDE UVEŘEJNĚNÉ INFORMACE.