×
O nás Služby Novinky / Články Lidé Kontakt

Články

Vyklizení nemovitosti: Notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti nestačí

V květnu tohoto roku Nejvyšší soud rozhodl, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti nemůže sloužit jako exekuční titul k vyklizení nemovité věci. Na základě takového notářského zápisu tedy nelze zahájit exekuci na vyklizení nemovitosti např. při skončení nájmu, ale ani v případě, že nájem nikdy neexistoval.

Povinnost vyklidit nemovitost, je-li užívána bez nájemní smlouvy nebo jiného právního titulu, totiž plyne ze samotného vlastnického práva, nikoliv ze smluvního závazku. Ustanovení § 71b notářského řádu však použití notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti přísně limituje pouze na pohledávky vyplývající ze smluv nebo jiných závazků.

Ve věci posuzované Nejvyšším soudem pod sp. zn. 26 Cdo 2085/2019 sepsali dlužník s věřitelem notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti, v němž dlužník mj. prohlásil, že užívá nemovitosti věřitele bez právního důvodu a že se je zavazuje vyklidit nejpozději do 30. 4. 2015. Dlužník zároveň svolil, aby byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže do dohodnuté doby nemovitosti nevyklidí. Na základě notářského zápisu byla soudní exekutorka pověřena provedením exekuce, exekuční řízení však bylo následně zastaveno. Proti rozhodnutí o zastavení exekučního řízení se oprávněný bránil soudní cestou, a to i v dovolacím řízení u Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud se zaměřil na otázku, jaká povinnost může být vymáhána cestou notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Dospěl přitom k závěru, že dle § 71b notářského řádu je možné dát notářským zápisem svolení k vykonatelnosti jen ohledně závazků. Může jít o závazky jak peněžité, tak i nepeněžité, ale vždy se musí jednat o nárok plynoucí ze závazkového vztahu (vzniklého na základě smlouvy nebo jiné právní skutečnosti) a nikoliv z jiných právních vztahů (např. nároků z ochrany osobnosti, z ochrany vlastnického práva apod.). Ohledně podstaty závazků připomněl, že ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Jde o práva majetková (pohledávka a dluh musí být penězi ocenitelné) a o práva relativní (působí mezi stranami závazku).

Nejvyšší soud konstatoval, že vyklizení nemovitosti užívané bez právního důvodu není závazkem. Vyklizení nemovitosti užívané bez právního důvodu je dle soudu tradičně chápáno jako ochrana před neoprávněným zásahem do vlastnického práva. Vlastnictví je na rozdíl od závazků absolutním majetkovým právem (tzn. právem působícím vůči všem). Jiné osoby mají povinnost vlastníka bez právního důvodu nerušit a vlastník má právo bránit se proti neoprávněným zásahům.

Nejvyšší soud v rozhodnutí dospěl následujícím závěrům:

Skutečnost, že mezi vlastníkem a tím, kdo jeho nemovitost užívá, ač k tomu nemá žádný důvod, je nesporná neexistence právního titulu k užívání a že osoba užívající nemovitost uznává, že neoprávněně zasahuje do vlastnického práva jiné osoby (vlastníka) a „zavazuje“ se nemovitost vyklidit, neznamená, že by šlo o závazkový vztah mezi vlastníkem nemovitosti a tím, kdo ji užívá bez právního důvodu. Užívání nemovitosti bez právního důvodu představuje zásah do vlastnického práva, který je neoprávněný, i když si je této neoprávněnosti osoba užívající nemovitost vědoma. Neoprávněnost užívání nemovitostí může být dána již od počátku (užívací právo osobě nikdy nesvědčilo), nebo až následně (užívací právo osobě svědčilo, ale již zaniklo).

Má-li povinnost vyklidit nemovitosti základ v ochraně vlastnického práva, nikoli v závazkovém právním vztahu (ten již zanikl anebo nikdy neexistoval), nemůže být předmětem dohody notářského zápisu podle § 71b not. ř. Nelze tedy svolit k vykonatelnosti notářského zápisu podle § 71b not. ř. má-li jím být poskytnuta ochrana vlastnického práva. Notářský zápis, jímž má být vymožena povinnost, která nevyplývá ze závazkového vztahu, nemá znaky notářského zápisu podle § 71b not. ř. a není proto exekučním titulem.

Citované usnesení lze ve stručnosti shrnout tak, že pokud se vlastníci budou chtít domoci vyklizení jejich neoprávněně užívaných nemovitých věcí, nemohou „vynechat“ soudní řízení. Jejich postup musí spočívat v podání žaloby na vyklizení a zahájení občanského soudního řízení. Teprve na základě pravomocného rozsudku soudu budou moci provést exekuci vyklizením.

Pro úplnost uvádíme, že rozhodnutí se nikterak nedotýká např. peněžitých dluhů. Ohledně dluhu za užívání bytu (nemovitosti) může být i nadále sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který zůstává exekučním titulem.

 

Usnesení Nejvyššího soud ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2085/2019 dostupné zde: http://www.nsoud.cz//Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1B930E0DEFF16B6DC12585B70018A1C0?openDocument&Highlight=0,

Category
Kontakt

RÁDI VÁM ODPOVÍME NA VAŠE DOTAZY.
KONTAKTUJTE NÁS PROSÍM PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.

KGS legal s.r.o., advokátní kancelář
Pasáž Platýz
Národní 416/37
110 00 Praha

info@kgslegal.cz

IČ: 06295525
DIČ: CZ06295525
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 279699

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací