PŘEHLED NOVINEK V TRESTNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISECH: Souhrn nejvýznamnějších změn trestních předpisů od 1. 1. 2026.

Vzhledem k tomu, že dne 1. 1. 2026 nabydou účinnosti novely, kterými se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, jakož i některé další zákony, dovolujeme si vás tímto informovat o těch nejdůležitějších změnách. Lze shrnout, že veškeré podstatné změny se týkají peněžitého trestu, částečné legalizace konopí, zavedení nových trestů zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí, a v neposlední řadě i upuštění od výkonu zbytku trestu, resp. jeho poměrného zkrácení v případech odsouzení pro čin, který nově od 1. 1. 2026 není trestným činem. Pro úplnost rovněž uvádíme i vybraná ustanovení zákona o návykových látkách, která se týkají legalizace konopí. V oblasti vězeňských předpisů nenastanou k 1.1. 2026 žádné významné změny. Níže tedy naleznete přehled těch nejdůležitějších změn, které nás od 1. 1. 2026 v rámci trestněprávních předpisů čekají.

 

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Jednou z nejvýraznějších změn, které novela trestních předpisů přináší, je dekriminalizace některých skutků – držení konopí pro vlastní potřebu a neplacení výživného v jeho základní podobě. Od 1. 1. 2026 taková jednání už nebudou trestným činem.

Pokud někdo spáchal takový čin do 31. 12. 2025 a byl za něj odsouzen, je v tomto případě zásadní přechodné ustanovení novely trestního zákoníku, jež výslovně říká, že trest uložený do 31. prosince 2025 za čin, který ode dne 1. ledna 2026 není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. O tom rozhodne soud v samostatném řízení z úřední povinnosti, tedy i bez podání návrhu ze strany odsouzeného.

Dále se může stát, že byl za čin, který od 1. ledna 2026 již není trestným činem, uložen úhrnný nebo souhrnný trest, tj. společný trest i za jiný sbíhající se trestný čin, který zůstává trestným. V takovém případě dle přechodného ustanovení novely trestního zákoníku soud uložený trest poměrně zkrátí s ohledem na vzájemnou závažnost obou skutků. Tím je zajištěna proporcionalita trestu i v situaci, kdy jen část jednání, za něž byl původně trest uložen, pozbyla trestnosti.

Z hlediska řízení je důležité, že rozhodnutí o nevykonání trestu uloženého za čin, který již není trestný, činí soud, který rozhodoval ve věci v prvním stupni; o poměrném zkrácení úhrnného nebo souhrnného trestu rozhoduje tatáž soudní instance (§ 465 trestního řádu). V obou případech platí, že soud rozhoduje z úřední povinnosti, tedy bez nutnosti podání návrhu ze strany odsouzeného nebo jiného subjektu (ale i na návrh).

Přechodná ustanovení zákona č. 270/2025 Sb.

1. Trest uložený do 31. prosince 2025 za čin, který ode dne 1. ledna 2026 není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne 1. ledna 2026 nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
2. Při přeměně peněžitého trestu uloženého podle zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2025, nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody se použije § 69 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2025.
3. Ustanovení § 92 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2026, se vztahuje na zohlednění nebo započítání vazby, která byla vykonána v trestním řízení, jež pravomocně skončilo po 1. lednu 2016.
4. Ustanovení § 92 odst. 2 věty druhé zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2026, se vztahuje na zohlednění nebo započítání trestu odnětí svobody, který byl pravomocně zrušen po 1. lednu 2016.
5. Vazbu vykonanou v trestním řízení, jež pravomocně skončilo v období ode dne 1. ledna 2016 do dne 1. července 2027, soud zohlední nebo započítá pouze na návrh obviněného.
6. Pokud byl trest odnětí svobody pravomocně zrušen v období ode dne 1. ledna 2016 do dne 1. července 2027, soud jej zohlední nebo započítá pouze na návrh obviněného.

• Jak vyplývá z přechodných ustanovení, byl-li trest uložen do 31. 12. 2025 čin, který od 1. 1. 2026 není trestným činem, tento trest, resp. jeho zbytek se nevykoná. Byl-li za tento čin uložen trest úhrnný nebo souhrnný, délku trestu soud poměrně zkrátí.

§ 34 (Promlčecí doba)

(1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí

1. a) třicet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, trestný čin vraždy (§ 140) a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu

• Nově je stanovena délka promlčecí doby trestného činu vraždy dle § 140 trestního zákoníku na 30 let.

§ 42 (Přitěžující okolnosti)

Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel

1. b) spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, pro něčí skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické nebo sociální skupině, národnost, věk, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotní postižení, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je někdo skutečně nebo domněle bez vyznání, pro něčí skutečnou nebo domnělou příslušnost k z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné skupině osob anebo podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky,

• Nově je aktualizována přitěžující okolnost, která postihuje spáchání trestného činu z důvodů rasových, politického přesvědčení, z důvodu národnosti či věku apod. Rovněž je tato okolnost uvedena i u některých trestných činů jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby.

§ 67 (Peněžitý trest)

(1) Peněžitý trest může soud uložit pachateli za jakýkoli trestný čin; zejména zváží jeho uložení, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.

(2) Peněžitý trest může být uložen jako trest samostatný, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba; jako trest samostatný však nemůže být uložen za trestné činy týrání svěřené osoby (§ 198) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199), zločiny uvedené v hlavě první a třetí zvláštní části tohoto zákona a za zvlášť závažné zločiny.

• Peněžitý trest může soud uložit pachateli za jakýkoli trestný čin; zejména zváží jeho uložení, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Peněžitý trest soud neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný.
• Peněžitý trest může být uložen jako trest samostatný, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba; jako trest samostatný však nemůže být uložen za zločiny uvedené v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona (zločiny proti lidskosti v sexuální oblasti) a za zvlášť závažné zločiny.

§ 68 Výměra peněžitého trestu

(1) Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 denních sazeb a nejvíce tolik denních sazeb, kolik odpovídá horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody stanovené ve dnech za pachatelem spáchaný trestný čin

• Nově tedy již není horní hranice sazby stanovena na 730 denních sazeb, ale odvíjí se od horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody.

§ 58 (Mimořádné snížení trestu odnětí svobody)

(3) Lze-li mít za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může být trest odnětí svobody uložen pod dolní hranicí trestní sazby též tehdy, pokud

1. a) je ukládán rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu, nebo
2. b) je vedle něj ukládán také peněžitý trest v takovém počtu denních sazeb, které spolu s ním dosáhnou alespoň dolní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené za pachatelem spáchaný trestný čin.

(4) Má-li soud za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákonem s přihlédnutím k druhu a výměře trestu, který byl pachateli uložen za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyl vykonán, vedlo vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele spolu s dosud nevykonaným trestem k nepřiměřenému postihu pachatele, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené.

• Nově lze uložit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také tehdy, pokud je vedle trestu odnětí svobody současně ukládán peněžitý trest v počtu denních sazeb, které spolu s uloženým trestem odnětí svobody dosáhnout právě alespoň dolní hranice trestní sazby.

§ 52 (Druhy trestů)

(1) Za spáchané trestné činy může soud uložit tresty

1. i) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
2. j) zákaz přijímání dotací a subvencí,

§ 74c (Zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži)

(1) Soud může uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s uzavíráním smlouvy na plnění veřejné zakázky nebo s jejím plněním anebo s účastí v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži.

(2) Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

(3) Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v úplném nebo soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacích řízení nebo veřejných soutěží, ať už na svůj nebo na cizí účet, a včetně případů, kdy při těchto činnostech vystupuje jako poddodavatel. Za uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek odsouzeným a za jeho účast v zadávacím řízení nebo veřejné soutěži se považuje i situace, kdy je odsouzený členem statutárního orgánu nebo skutečným majitelem právnické osoby, která uzavírá smlouvu na plnění veřejné zakázky nebo se účastní zadávacího řízení nebo veřejné soutěže.

§ 74d (Výkon trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži)

(1) Do doby výkonu trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži se započítává doba, po kterou pachatel přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohl uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek anebo se účastnit zadávacích řízení nebo veřejných soutěží, jde-li o veřejné zakázky, zadávací řízení nebo veřejné soutěže, na které se vztahuje trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, protože mu to bylo rozhodnutím nebo opatřením orgánu veřejné moci znemožněno anebo protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.

(2) Byl-li trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

• Lze uložit v případě, že pachatel se dopustil trestného činu v souvislosti s uzavíráním smlouvy na plnění veřejné zakázky nebo s jejím plněním anebo s účastí v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži.
• Jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
• Trest spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v úplném nebo soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacích řízení nebo veřejných soutěží, ať už na svůj nebo na cizí účet, a včetně případů, kdy při těchto činnostech vystupuje jako poddodavatel. Za uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek odsouzeným a za jeho účast v zadávacím řízení nebo veřejné soutěži se považuje i situace, kdy je odsouzený členem statutárního orgánu nebo skutečným majitelem právnické osoby, která uzavírá smlouvu na plnění veřejné zakázky nebo se účastní zadávacího řízení nebo veřejné soutěže.

§ 74e (Zákaz přijímání dotací a subvencí)

(1) Soud může uložit trest zákazu přijímání dotací a subvencí na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc, příspěvek nebo jinou veřejnou podporu anebo s jejich poskytováním nebo využíváním.

(2) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

(3) Trest zákazu přijímání dotací a subvencí spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v úplném nebo soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory přijímat.

§ 74f Výkon trestu zákazu přijímání dotací a subvencí

(1) Do doby výkonu trestu zákazu přijímání dotací a subvencí se započítává doba, po kterou se pachatel přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohl ucházet o dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory, na které se vztahuje trest zákazu přijímání dotací a subvencí, nebo je nemohl přijímat, protože mu to bylo rozhodnutím nebo opatřením orgánu veřejné moci znemožněno anebo protože se k tomu zavázal pro účely podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání.

(2) Byl-li trest zákazu přijímání dotací a subvencí vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

• Zavádí se zcela nový trest zákaz přijímání dotací a subvencí.
• Lze uložit na 1–10 let.
• Lze uložit v případě, že pachatel se dopustil trestného činu v souvislosti v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc, příspěvek nebo jinou veřejnou podporu anebo s jejich poskytováním nebo využíváním. Jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
• Trest spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v úplném nebo soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory přijímat.

§ 82 (Zkušební doba, přiměřená omezení a přiměřené povinnosti)

(3) Při podmíněném odsouzení může soud pachateli uložit, aby v průběhu zkušební doby osobně a bezplatně vykonal ve svém volném čase práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, a to nejpozději do jednoho roku ode dne stanoveného jako den jejich zahájení. Výkon prací může být stanoven ve výměře od 50 do 200 hodin. Ustanovení § 64 se použije obdobně.

• Nově lze v rámci podmíněně odloženého trestu odnětí svobody uložit povinnost, aby v průběhu zkušební doby odsouzený osobně a bezplatně vykonal ve svém volném čase práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, a to nejpozději do jednoho roku ode dne stanoveného jako den jejich zahájení. Výkon prací může být stanoven ve výměře od 50 do 200 hodin.

§ 88 (Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody)

(1) Soud odsouzeného podmíněně propustí na svobodu, jestliže odsouzený vykonal stanovenou část trestu, svým chováním a plněním svých povinností po právní moci rozsudku prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného.

(2) Stanovenou částí trestu, kterou podle odstavce 1 musí odsouzený vykonat před tím, než může být podmíněně propuštěn, se rozumí

1. a) polovina uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody,
2. b) třetina uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, jde-li o odsouzeného, který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody a který nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin,
3. kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití podle § 141 odst. 1,
4. kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví,
5. jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti,
6. který spáchal ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361),
7. který spáchal v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), nebo
8. který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části tohoto zákona nebo v písmenu c),
9. c) dvě třetiny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, jde-li o pachatele odsouzeného za trestný čin vraždy (§ 140), zabití podle § 141 odst. 2, těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 3, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 4, nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy podle § 159 odst. 3, 4, neoprávněného odebrání tkání a orgánů podle § 164 odst. 3, 4, obchodování s lidmi podle § 168 odst. 4, 5, zbavení osobní svobody podle § 170 odst. 2, 3, zavlečení podle § 172 odst. 2, 3, loupeže podle § 173 odst. 3, 4, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4, vydírání podle § 175 odst. 3, 4, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4, sexuálního útoku podle § 185a odst. 3, 4, sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 5, 6, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 2, 3, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3, neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy podle § 283 odst. 4, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 3, vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství podle § 316 odst. 3, 4, válečné zrady (§ 320), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 3, válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, nebo k výjimečnému trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, a
10. d) dvacet let, jde-li o pachatele odsouzeného k trestu odnětí svobody na doživotí.

(3) Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, soud ho podmíněně propustí na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 2 písm. a) nebo b). Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život.

(4) Soud při posuzování, zda odsouzený prokázal polepšení, přihlédne zejména k jeho chování ve výkonu trestu, které umožňuje posoudit, do jaké míry se napravil, k plnění jeho povinností a k jeho snaze nahradit škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem, vydat bezdůvodné obohacení získané trestným činem anebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Jestliže odsouzený vykonával ochranné léčení před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo v jeho průběhu, přihlédne soud i k projevenému postoji odsouzeného k výkonu ochranného léčení.

• U podmíněného propuštění došlo zejména ke změně textace. Nejvýznamnější změnou pak je, že oproti původnímu znění (Soud může odsouzeného podmíněně propustit) se textace změnila na „Soud odsouzeného podmíněně propustí na svobodu“. Z jazykového výkladu a dle našeho právního názoru z tohoto pak vyplývá, že při splnění podmínek nebude na úvaze soudu, zdali odsouzeného podmíněně propustí, ale soud by měl mít povinnost odsouzeného propustit, jsou-li stanovené podmínky splněny. Hodnocení, zdali jsou tyto podmínky splněny, však stále závisí na úvaze soudu, proto nemáme od nové úpravy vysoké očekávání.

§ 181 Poškození cizích práv

(2) Stejně bude potrestán (trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti), kdo v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu na právech vyrobí dílo, které neoprávněně zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného nebo jeho projev osobní povahy, které se jeví být pravými, ačkoli ví, že pravé nejsou, nebo takové dílo učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří.

• Nově se u trestného činu poškození cizích práv dle § 181 trestního zákoníku přidává odst. 2, dle kterého se postihuje jednání, které spočívá v neoprávněné výrobě díla, které zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného. Jedná se zejména o tzv. deep fake.

§ 191a Zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření

(1) Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, o které ví, že k takovému zobrazení nebo využití nedala souhlas, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

1. a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému značnou újmu,
2. b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny,
3. c) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
4. d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,

1. a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému újmu velkého rozsahu,
2. b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
3. c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

• Nově se zavádí trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření, který postihuje jednání týkající se pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, která k takovému využití nedala souhlas.

§ 196 Zanedbání povinné výživy

(1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce a vydá tak oprávněnou osobu nebezpečí nouze, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

• Nově je znakem skutkové podstaty trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku, že oprávněná osoba musí být vydána nebezpečí nouze.

 

§ 205 (KRÁDEŽ)

(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a

1. a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
2. b) čin spáchá vloupáním,
3. c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
4. d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
5. e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob, nebo
6. f) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

• Nově dochází ke změně trestní sazby v případech speciální recidivy trestného činu krádeže, když nově za tuto recidivu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci namísto původního trestu odnětí svobody v délce trvání šest měsíců až tři léta.

 

§ 206 (zpronevěra)

(1) Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

§ 209 (Podvod)

(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

§ 210 (Pojistný podvod)

(1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí

1. a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy,
2. b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo
3. c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

§ 211 (ÚVĚROVÝ podvod)

(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.

§ 212 (Dotační podvod)

(1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.

§ 213 (Provozování nepoctivých her a sázek)

(1) Kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

• U trestných činů zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu a u provozování nepoctivých her a sázek dochází ke zrušení trestnosti speciální recidivy u těchto trestných činů.

§ 283 (Neoprávněná výroba a jiné nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy)

Neoprávněná výroba a jiné nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, nebo

kdo neoprávněně pro jiného pěstuje, sklízí, sbírá nebo zpracovává rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku,

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

• Nově dochází jednak ke změně názvu trestného činu na Neoprávněná výroba a jiné nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy, dále je nově postihováno i pěstování, sklízení, sbírání nebo zpracovávání rostliny nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku. V neposlední řadě došlo ke snížení dolních hranic trestní sazby u kvalifikovaných skutkových podstat – ve 3 odst. (způsobení těžké újmy na zdraví, úmysl získat značný prospěch, spáchání ve velkém rozsahu nebo spáchání ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let) je sazba 5-12 let (namísto původních 8-12); v odst. 4 (způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, spáchání v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu, spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech) je sazba 8-18 let (namísto původních 10-18).

§ 283a (Nedovolená výroba a jiné nakládání s konopím)

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří konopí nebo přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku získanou z konopí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

(2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.

(3) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

1. a) jako člen organizované skupiny,
2. b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán,
3. c) ve značném rozsahu.

(4) Odnětím svobody až na pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

1. a) ve velkém rozsahu,
2. b) vůči dítěti.

(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

1. a) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
2. b) ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.

(6) Odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

1. a) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo vůči dítěti mladšímu patnácti let,
2. b) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

(7) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

1. a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
2. b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let.

(8) Odnětím svobody na osm až osmnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

1. a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
2. b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech v úmyslu získat značný prospěch pro sebe nebo pro jiného.

(9) Příprava je trestná.

• Nově se zavádí v § 283a trestný čin Nedovolená výroba a jiné nakládání s konopím.

§ 285 (Neoprávněné pěstování rostliny nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jiné nakládání s ní pro vlastní potřebu)

(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje, sklízí nebo zpracovává více než 5 rostlin z rodu konopí, nejde-li o rostlinu konopí obsahující nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává omamnou látku konopí anebo jinou omamnou nebo psychotropní látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů.

1. a) v celkovém množství větším než 200 g ve svém obydlí, nebo
2. b) v celkovém množství větším než 50 g mimo své obydlí.

(3) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu v množství větším než malém pěstuje, sklízí, sbírá nebo zpracovává jinou rostlinu obsahující omamnou nebo psychotropní látku než rostlinu konopí nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku, nebo kdo neoprávněně pro vlastní potřebu v množství větším než malém přechovává omamnou nebo psychotropní látku získanou zpracováním takové rostliny nebo houby, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

(4) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,

1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v množství větším než 50 rostlin,
2. b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. a) v celkovém množství větším než 2 000 g,
3. c) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. b) v celkovém množství větším než 500 g, nebo
4. d) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 ve větším rozsahu.

(5) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,

1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v množství větším než 500 rostlin,
2. b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. a) v celkovém množství větším než 20 000 g,
3. c) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 písm. b) v celkovém množství větším než 5 000 g, nebo
4. d) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 ve značném rozsahu.

• Nově se zavádí trestný čin Neoprávněné pěstování rostliny nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jiné nakládání s ní pro vlastní potřebu.
• Toto ustanovení se uplatní, je-li s konopím nakládáno pro vlastní potřebu.
• Tento trestný čin se vztahuje vždy k vlastní potřebě 1) na pěstování, sklížení nebo zpracování více než 5 rostlin konopí, které obsahují více než 1 % tetrahydrokanabinolů; 2) na přechovávání konopí nebo jiné látky získané zpracováním rostliny konopí, pokud takové konopí obsahuje více než 1 % tetrahydrokanabinolů, v celkovém množství větším než 200g ve svém obydlí nebo v celkovém množství větším než 50g mimo své obydlí; 3) na pěstování, sklížení, sbírání nebo zpracování jiné látky než konopí nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku; 4) přechovávání omamné nebo psychotropní látky v množství větším než malém získaném zpracování takové rostliny nebo houby.
• Není tedy trestné pěstovat více než 5 rostlin, pokud konopí obsahuje méně než 1 % tetrahydrokanabinolů, ale trestné je pěstovat více než 5 rostlin, jejichž konopí obsahuje více než 1 % tetrahydrokanabinolů. Přechovávání konopí pro vlastní potřebu ve svém obydlí s více než 1 % tetrahydrokanabinolů v množství od 50g do 200g je tedy přestupek, nad 200g se jedná o trestný čin. Přechovávání konopí pro vlastní potřebu ve mimo své obydlí s více než 1 % tetrahydrokanabinolů v množství od 25g do 50g je tedy přestupek, nad 50g se jedná o trestný čin. 

K tomuto pro úplnost doplňujeme i vybraná ustanovení ze zákona o návykových látkách, která s legalizací konopí souvisí.

§ 5 (Zacházení s návykovými látkami a přípravky bez povolení k zacházení)

(12) Povolení k zacházení se nevyžaduje k přechovávání omamné látky konopí nebo jiné návykové látky získané zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů fyzickými osobami staršími 21 let pro vlastní potřebu v množství nejvýše

1. a) 100 g ve svém domě, bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo příslušenství k nim

náležejícímu (dále jen „obydlí“), nebo

1. b) 25 g mimo své obydlí.

(13) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro pěstování, sklízení nebo zpracování rostliny konopí fyzickými osobami staršími 21 let pro vlastní potřebu v celkovém množství do 3 rostlin konopí, a to v nemovitosti, kterou vlastní nebo k níž mají jiný právní vztah.

§ 39 (Přestupky)

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

1. a) jako osoba starší 21 let neoprávněně ve svém obydlí pro vlastní potřebu přechovává omamnou látku konopí nebo jinou návykovou látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů v celkovém množství větším než 100 g,
2. b) jako osoba starší 21 let neoprávněně mimo své obydlí pro vlastní potřebu přechovává omamnou látku konopí nebo jinou návykovou látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů v celkovém množství větším než 25 g,
3. c) jako osoba ne starší 21 let neoprávněně ve svém obydlí pro vlastní potřebu přechovává omamnou látku konopí nebo jinou návykovou látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů v celkovém množství nepřesahujícím 200 g,
4. d) jako osoba ne starší 21 let neoprávněně mimo své obydlí pro vlastní potřebu přechovává omamnou látku konopí nebo jinou návykovou látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů v celkovém množství nepřesahujícím 50 g,
5. e) neoprávněně přechovává jinou návykovou látku než uvedenou v písmenu a) v malém množství pro vlastní potřebu,
6. f) jako osoba starší 21 let neoprávněně pro vlastní potřebu v množství větším než 3 rostliny pěstuje, sklízí nebo zpracovává rostlinu konopí,
7. g) jako osoba ne starší 21 let neoprávněně pro vlastní potřebu v množství nepřesahujícím 5 rostlin pěstuje, sklízí nebo zpracovává rostlinu konopí,
8. h) neoprávněně pro vlastní potřebu v malém množství pěstuje, sklízí, sbírá nebo zpracovává jinou rostlinu obsahující návykovou látku než rostlinu konopí nebo houbu obsahující návykovou látku,
9. i) umožní neoprávněné požití návykové, psychomodulační nebo zařazené psychoaktivní látky osobě mladší 21 let,
10. j) v množství větším než malém neoprávněně nakládá s psychomodulační látkou, nebo
11. k) v malém množství neoprávněně nakládá se zařazenou psychoaktivní látkou.

§ 337 (Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání)

(1) Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že

1. g) uzavře smlouvu na plnění veřejné zakázky nebo se účastní zadávacího řízení nebo veřejné soutěže, ačkoli se na takovou veřejnou zakázku, zadávací řízení nebo veřejnou soutěž vztahuje trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, anebo se dopustí jiného závažného jednání, aby zmařil účel tohoto trestu,
2. h) se uchází o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc, příspěvek nebo jinou veřejnou podporu, ačkoli se na takovou dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc, příspěvek nebo jinou veřejnou podporu vztahuje trest zákazu přijímání dotací a subvencí, takovou dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc, příspěvek nebo jinou veřejnou podporu přijme nebo se dopustí jiného závažného jednání, aby zmařil účel tohoto trestu,

• U trestného činu maření úředního rozhodnutí a vykázání došlo k doplnění tak, aby nově bylo postihováno i porušení nově zavedeného trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a trestu zákazu přijímání dotací a subvencí.

 

 

 

 

Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

 

§ 2

• V § 2 se přibude odst. 16, kterým se klade důraz na povinnost orgánů činných v trestním řízení na vytváření podmínek pro aktivní účast poškozeného i obviněného.

Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.

§ 35a Ochrana důvěrnosti komunikace obviněného s obhájcem

(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zachovávat důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a obhájcem jakýmkoli způsobem, zejména ústně, elektronicky nebo v listinné podobě, ať již přenášených nebo uchovávaných v soukromí (dále jen „důvěrnost komunikace“). Ochrana důvěrnosti komunikace se ve stejném rozsahu vztahuje také na komunikaci mezi podezřelým a jeho advokátem v trestní věci. Pokud osoby uvedené ve větě první a druhé nebo jiné osoby, kterým byly informace uvedené ve větě první a druhé poskytnuty, uchovávají takové informace, jsou povinny je výslovně označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o informace, na které se vztahuje ochrana důvěrnosti komunikace.

(2) Ochrana důvěrnosti komunikace podle odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy obsahem komunikace není poskytování právních služeb.

(3) Informace získaná porušením důvěrnosti komunikace nesmí být v trestním řízení použita, s výjimkou případu, kdy se použití takové informace v trestním řízení dovolává sám podezřelý nebo obviněný.

• Nově se zavádí § 35a trestního řádu, který klade důraz na ochranu důvěrnosti komunikace mezi obviněným a obhájcem.

§ 78 Povinnost k předložení nebo vydání věci

(1) Kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení zajistit, je povinen takovou věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Jsou-li věcí, která může sloužit pro důkazní účely, data uchovávaná v elektronické podobě, může být ten, kdo uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, vyzván k tomu, aby místo vydání hmotného nosiče, na kterém jsou uchovávaná nebo jsou z něj přístupná, umožnil pořízení jejich kopie, nebo aby poskytl jinou potřebnou součinnost k jejich zpřístupnění. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). Vyzvat k předložení nebo vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán.

• Nově je upraven postup k předložení nebo vydání věci ve vztahu k datům uchovávaným v elektronické podobě – na místo vydání hmotného nosiče může být pořízena kopie takto uchovávaných dat. Obdobně je takto upraveno i odnětí věci.

§ 113a (Ohledání obsahu zařízení)

(1) Ohledáním obsahu zařízení se rozumí ohledání dat uchovávaných v elektronické podobě v zajištěném přenosném zařízení nebo jeho části zabezpečených uživatelem takového zařízení, pokud toto zařízení umožnuje oboustrannou komunikaci mezi koncovými uživateli, včetně ohledání dat, která jsou uložena na vzdáleném úložišti, pokud jsou tato data přístupná ze zajištěného přenosného zařízení bez překonání dalšího zabezpečení.

(2) Ohledání obsahu zařízení je možné provést pouze tehdy, pokud lze důvodně předpokládat, že jím lze zjistit skutečnosti důležité pro trestní řízení a sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo by jinak bylo jeho dosažení podstatně ztížené. Při ohledání obsahu zařízení je orgán činný v trestním řízení oprávněn zjednat si k datům přístup.

(3) Ohledání obsahu zařízení podle odstavce 1 povoluje předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce; v neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu bylo zařízení zajištěno. Povolení musí být vydáno písemně a musí být odůvodněno. Povolení se doručí oprávněnému uživateli, je-li znám, bez zbytečného odkladu po provedení ohledání obsahu zařízení, s výjimkou případu, kdy by tím byl ohrožen účel trestního řízení. V takovém případě doručí povolení orgán, který vede řízení, až poté, co tento důvod pomine.

(4) Bez předchozího povolení podle odstavce 3 lze ohledání obsahu zařízení provést, pokud vydání povolení nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, policejní orgán je však povinen si bezodkladně dodatečně vyžádat souhlas orgánu oprávněného k vydání povolení; v přípravném řízení tak činí prostřednictvím státního zástupce. Pokud oprávněný orgán souhlas dodatečně neudělí, nelze výsledek ohledání obsahu zařízení použít v dalším řízení jako důkaz a kopie dat uvedených v odstavci 1, byly-li pořízeny, je třeba zničit. Protokol o zničení policejní orgán založí do spisu.

(5) Bez povolení lze ohledání obsahu zařízení provést, pokud

1. a) oprávněný uživatel zařízení souhlasí s jeho ohledáním,
2. b) zařízení bylo zajištěno při domovní prohlídce nebo prohlídce jiných prostor a pozemků,
3. c) není známo, kdo je oprávněným uživatelem zařízení, nebo
4. d) jde o zařízení, které bylo nalezeno na místě, kde byl trestný čin spáchán, nebo u osoby, na které byl spáchán, pokud tato osoba v důsledku trestného činu zemřela nebo není schopna poskytnout potřebnou součinnost pro účely ohledání jeho obsahu.

(6) Obdobně podle odstavců 1 až 5 se postupuje, pokud je předmětem ohledání namísto zajištěného zařízení z něj pořízená kopie dat uvedených v odstavci 1.

• Nově je upraven rovněž i postup ohledání obsahu zařízení za účelem zjištění informací uchovávaných v elektronické podobě.

§ 128 (Vyhlášení rozsudku)

• V § 128 trestního řádu byla provedena změna odst. 4, dle kterého lze odročit jednání za účelem vyhlášení rozsudku ve vazebních věcech na dobu nejdéle 5 dnů a v ostatních věcech nejdéle na dobu 10 dnů.

§ 163 (Trestní stíhání se souhlasem poškozeného)

• V souvislosti se zavedením trestného činu Zneužití identity k výrobě pornografie a jejího šíření dle § 191a trestního zákoníku se současně navrhuje stanovit, že trestní stíhání pro tento trestný čin lze zahájit nebo v něm pokračovat pouze se souhlasem poškozeného.

§ 172 (Zastavení trestního stíhání)

• Zavedl se nový důvod k zastavení trestního stíhání státním zástupcem, a to v případech, kdy po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku.

 

§ 206E

• Dále bylo přidáno ustanovení, na základě kterého je možné sjednat dohodu o vině a trestu pouze do zahájení dokazování:

Sjednat dohodu o vině a trestu podle § 206b, prohlásit vinu podle § 206c nebo označit některé skutečnosti za nesporné podle § 206a je možné pouze do zahájení dokazování podle § 207.

 

§ 307 (Podmíněné zastavení trestního stíhání)

• Dále se nově stanovuje, aby v rámci podmíněného zastavení trestního stíhání bylo možné uložit závazek reflektující navrhované zavedení nových trestů, a to následovně:

(5) Závazek zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a) může spočívat též v závazku zdržet se držení a chovu zvířat a péči o ně, uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek, účasti v zadávacích řízeních nebo veřejných soutěžích nebo ucházení se o dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory a zdržet se jejich přijímání.

§ 309 (Narovnání)

• Vzhledem k velmi omezenému užití institutu narovnání se zavedly následující změny, jejichž cílem je, aby tento institut byl v praxi více užíván.

Dochází ke změně podmínek narovnání, kdy od ledna 2026 jsou podmínky následující:

• Jedná se o přečin (nedbalostní trestné činy a úmyslné s horní hranicí do 5 let)
• Souhlas obviněného a poškozeného
• Prohlášení obviněného, že spáchal skutek
• Náhrada škody nebo nemajetkové újmy nebo alespoň 30 % škody nebo újmy s tím, že zbytek se zavázal v dohodě ve splátkách/náhrada bezdůvodného obohacení nebo alespoň 30 % s tím, že zbytek se zavázal v dohodě ve splátkách
• Způsob vyřízení věci je dostačující

 (1) V řízení o přečinu může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání, jestliže obviněný

1. a) prohlásil, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
2. b) nahradil, případně jinak odčinil, poškozenému škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou přečinem nebo učinil jiné potřebné úkony k její náhradě nebo odčinění anebo nahradil alespoň 30 % způsobené škody nebo nemajetkové újmy a zbytek se zavázal poškozenému nahradit v dohodnuté době ve splátkách, není-li tento závazek v rozporu s právními předpisy, a
3. c) vydal bezdůvodné obohacení nebo učinil jiné potřebné úkony k jeho vydání, nebo vydal alespoň 30 % bezdůvodného obohacen