×
O nás Služby Novinky / Články Lidé Kontakt

Články

Přehled novinek v trestněprávních předpisech

Vážení klienti,

dovolujeme si Vás informovat, že dne 1. 10. 2020 nabude účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, jakož i některé další zákony.

Dle důvodové zprávy se od přijetí nového trestního zákonu (účinnost od 1. 1. 2010) očekávalo, že povede především ke snížení ukládání krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody a snížením počtu vězněných osob. Praxe však měla ukázala, že se taková očekávání nenaplnila a trest odnětí svobody (ať již ve formě podmíněné či nepodmíněné) je v soudní praxi ukládán ve většině případů. Naopak peněžitý trest, který by mohl být vhodnou formou trestu zejména u trestných činů nižší společenské škodlivosti, je ukládán v množství nedostatečném a představuje toliko nevýznamný podíl na trestech ukládaných pachatelům trestných činů.

Novelizující zákon č. 333/2020 Sb. si tak klade za cíl především zvýšit počet ukládaných peněžitých trestů, ať již tyto budou ukládány jako samostatné tresty, nebo vedle trestu jiného. Za tímto účelem jsou navrhovány změny jak hmotněprávních podmínek pro uložení peněžitého trestu a důsledků jeho nevykonání, tak změny právní úpravy jeho výkonu. Novela s sebou dále přináší zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody a jeho nahrazení přeměnou nezaplaceného peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu, zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty a změny v oblasti zahlazení při odsouzení k tomuto trestu.

Významnou změnou je dále zvýšení hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci, a to na dvojnásobek dosavadních hodnot.

Za hlavní změny v oblasti trestního práva procesního lze považovat zejména zavedení institutu prohlášení viny obviněného či posílení možnosti prohlásit rozhodné skutečnosti za nesporné. Tato prohlášení pak budou představovat další hledisko při stanovení druhu a výměry trestu. Doznání se k činu má být nově jednou z polehčujících okolností. Změn pak doznala i oblast sjednávání dohod o vině a trestu.

Dochází rovněž ke změnám zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákona o soudnictví ve věcech mládeže.

Níže pro Vás přinášíme přehled těch nejdůležitějších změn.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

  • 34 (Promlčecí doba)
  • Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím doby, jež činí
    • a) třicet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu.
    • 39 (Stanovení druhu a výměry trestu)
  • Mezi základní zásady pro ukládání trestů se přidává, že soud přihlédne též kpostoji pachatele k trestnému činu v trestním řízení, zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné.
  • Nový odstavec: (4) Pokud soud neukládá souhrnný trest nebo společný trest za pokračování v trestném činu, při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne též k druhu a výměře trestů, které byly pachateli uloženy za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyly vykonány, tak, aby vzhledem k povaze a závažnost trestného činu a osobě pachatele nebyl uložen takový trest, který by spolu s dosud nevykonanými tresty vedl k nepřiměřenému postihu pachatele.
  • 41 (Polehčující okolnosti)
  • Soud nově jako k polehčující okolnosti přihlédne k tomu, že pachatel se k trestnému činu doznal.
  • 58 (Mimořádné snížení trestu odnětí svobody)
  • 2 nově zní: Má-li soud za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, pokud odsuzuje pachatele, který:
  1. a) napomohl zabránit trestnému činu, jenž jiný připravoval nebo se o něj pokusil, nebo
  2. b) prohlásil svoji vinu.
  • Přidává se odst. 3, který se týká dohody o vině a trestu: Lze-li mít za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může být trest odnětí svobody uložen pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, je-li ukládán rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu.
  • 65 (Výkon trestu obecně prospěšných prací)
  • 2 V případě, že pachatel nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit tento trest v trest odnětí svobody.
  • Možnost přeměny trestu obecně prospěšných prací v jiné alternativní tresty (domácí vězení nebo peněžitý trest) se zrušuje (to se dotkne celé řady dalších ustanovení).
  • 68 (Výměra peněžitého trestu)
  • Zůstává zachováno, že se peněžitý trest ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb. Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč. Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu.
  • Nově se stanoví, že dvojnásobek počtu denních sazeb nesmí ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. Výši jedné denní sazby peněžitého trestu stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Přitom vychází zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den.
  • 69 (Výkon peněžitého trestu)
  • Ruší se institut náhradního trestu odnětí svobody – soud při ukládání peněžitého trestu nově nebude stanovovat (svým uvážením) náhradní trest odnětí svobody pro případě, že by peněžitý trest nebyl řádně vykonán.
  • Pro případy nezaplacení, resp. nemožnosti či nepravděpodobnosti vymožení peněžitého trestu, se zavádí pevně stanovený přepočet přeměny peněžitého trestu nebo jeho zbytku v nepodmíněný trest odnětí svobody - každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.
  • Fikce neodsouzení k peněžitému trestu – nastane dnem výkonu peněžitého trestu, jak u přečinů, tak i u úmyslných trestných činů, s výjimkou zvlášť závažných zločinů.
  • To má vliv i na podmínky zahlazení odsouzení v § 105 TZ
  • 88 (Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody)
  • Nově bude možné podmíněné propuštění z výkonu trestu i u některých zvlášť závažných zločinů:
  • Soud nově může podmíněně propustit na svobodu (za předpokladu splnění i dalších podmínek) odsouzeného, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin,
  1. kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití podle § 141/1
  2. kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví
  3. jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti
  4. který spáchal jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361)
  5. který spáchal v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e/3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), nebo
  6. který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části tohoto zákona nebo v odstavci 4

a který dosud nebyl ve výkonu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta ČR zmírněného trestu odnětí svobody.

  • 138 (Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnot věci)
  • Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč.
  • Škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč.
  • Větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč.
  • Značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč.
  • Škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.
  • skutky, kterými bude spáchána škoda pod 10 000 Kč (tzv. škoda nikoli nepatrná), budou považovány za přestupky, kterými se budou zabývat obce či městské radnice.
  • Trestnost činu se v souladu s ust. § 2 odst. 1 TZ posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Navýšení spodních hranic majetkové škody je nepochybně změnou ve prospěch osob, proti nimž je trestní řízení vedeno (tzn. jedná se o úpravu příznivější, než je dosavadní právní úprava). Některé činy tak nově nemusí vykazovat znaky žádného trestného činu (ale mohou být posouzeny toliko jako přestupek), některé činy mohou nově naplňovat skutkovou podstatu méně závažného trestného činu. To se dotkne nejen řízení, která budou teprve zahájena, ale i řízení již zahájených.
  • 217a (Společné ustanovení)
  • Nově se stanoví: Za trestnou činnost spáchanou v cizině se pro účely § 216 (Legalizace výnosu z trestné činnosti) a § 217 (Legalizace výnosu z trestné činnosti z nedbalosti) považuje čin spáchaný v cizině, který naplňuje znaky TČ podle zákona ČR, bez ohledu na to, zda je trestný i podle zákona státu, na jehož území byl spáchán.

Nové přechodné ustanovení - věcná příslušnost

  • V řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se pro účely stanovení věcné příslušnosti použije ustanovení 138 odst. 1 TZ (Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
  • v řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely stanovení, zda řízení v prvním stupni koná (jestliže tento zákon nestanoví něco jiného) okresní nebo krajský soud, použije ustanovení § 138 odst. 1 TZ (zejména posouzení výše škody a prospěchu) podle znění TZ účinného do 30. 9. 2020.

Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

 

  • 36 (Nutná obhajoba)
  • Zrušuje se nutnost mít obhájce už v přípravném řízení u sjednávání dohody o vině a trestu (to má vliv na ostatní ustanovení - např. § 175a/3).
  • V odstavci 4 písmena a) se ve větě v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému ruší slova zjednodušením řízení.
  • 154 (Povinnost k náhradě nákladů spojených s účastí poškozeného v trestním řízení)
  • Náklady na přibraného zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, ať již byl ustanoven nebo si jej zvolil, hradí stát - tomu je poté povinen tyto náklady nahradit odsouzený.
  • Toto pravidlo se dotkne § 51a, § 151, § 154, § 155 TŘ.
  • 175a (Dohoda o vině a trestu)
  • Zrušuje se omezení sjednání dohody o vině a trestu u zvlášť závažných zločinů – dohoda o vině a trestu bude nově i v těchto případech možná.
  • 177 (Obžaloba)
  • Obžaloba nově bude muset obsahovat: návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud jej navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, uvede se, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu.
  • 178a (Spolupracující obviněný)
  • Doplňuje se: Pokud trestní stíhání spolupracujícího obviněného skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal, vztahují se jeho povinnosti setrvat na svém doznání a dodržovat své závazky uvedené v odst. 1 i na další průběh trestního řízení proti takovým osobám; porušení tohoto závazku může být důvodem pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného. O tom je třeba spolupracujícího obviněného poučit.
  • To se dotkne i § 278 (Obnova řízení).
  • 196 (Doručení obžaloby)
  • 2 nově zní: (2) Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména,
  1. a) zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů,
  2. b) zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu
  3. c) zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením
  4. d) které skutečnosti považuje za nesporné
  • 3 nově zní: (3) Předseda senátu spolu s upozorněním podle výše uvedeného poučí obžalovaného rovněž o následcích spojených s takovými vyjádřeními; poučí jej zároveň i tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo o prohlášení viny, může za něj učinit jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obžalovaný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci.
  • 206a (nové ustanovení - počátek hlavního líčení)
  • (1) Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyzve předseda senátu obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obžalovaný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení obžaloby, předseda senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.
  • (2) Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení viny.
  • 206b (nové ustanovení - počátek hlavního líčení, dohoda o vině a trestu)
  • (1) Má-li předseda senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, poučí obžalovaného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí stanovisko obžalovaného, státního zástupce a poškozeného, je-li přítomen, k takovému postupu. Vyjádří-li se státní zástupce a obžalovaný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí. Návrh na sjednání dohody vině a trestu může podat i státní zástupce nebo obžalovaný, předseda senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
  • (2) Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně jeho obhájcem. Jednání o dohodě o vině a trestu se účastní též poškozený, pokud je přítomen při hlavním líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 175a. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání.
  • (3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy anebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní. Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3 až 5 a § 314r.
  • (4) Pokud k sjednání dohody o vině a trestu nedošlo nebo soud dohodu o vině a trestu neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na podkladě původní obžaloby. V dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obžalovaným učiněného pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obžalovaný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § 206c.
  • 206c (nové ustanovení - počátek hlavního líčení, prohlášení viny)
  • (1) Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě.
  • (2) Pokud obžalovaný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle 314q odst. 3.
  • (3) Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení.
  • (4) Soud po prohlášení viny obžalovaným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá.
  • (5) Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.
  • (6) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obžalovaného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu.
  • (7) Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem.
  • (8) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.
  • Prohlášení viny se poté dotkne i § 246 TŘ - kdy obžalovaný nebude moci napadnout rozsudek - výrok o vině v rámci odvolání pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, pokud soud přijal jeho prohlášení viny.
  • 206d (nové ustanovení - počátek hlavního líčení, nesporné skutečnosti)
  • Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li k sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.
  • 278 (Nové skutečnosti nebo důkazy)
  • Nový odstavec: (5) Obnova řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem nebo trestním příkazem, jímž byl uznán vinným spolupracující obviněný, se v neprospěch obviněného povolí též tehdy, pokud spolupracující obviněný v dalším řízení proti osobám, jimž je kladen za vinu zločin, který se spolupracující obviněný zavázal objasnit, poruší svůj závazek podle § 178a odst. 1.
  • 314e (Trestní příkaz)
  • Odstavec 6 nově zní: (6) Trestním příkazem lze
  1. a) upustit od potrestání (§ 46 trestního zákoníku),
  2. b) podmíněně upustit od potrestání s dohledem (§ 48 trestního zákoníku), nebo
  3. c) upustit od uložení souhrnného trestu (§ 44 trestního zákoníku), a to i v případě, byl-li předchozí trest uložen rozsudkem.
  • 341 (Výzva předsedy senátu)
  • Prodlužuje se lhůta k zaplacení peněžitého trestu po výzvě předsedy senátu na jeden měsíc.
  • Stejně se lhůta prodlužuje u vymáhání peněžitého trestu v § 343 TŘ. 
  • 342 (Odklad, splátky)
  • Prodlužuje se lhůta pro odklad výkonu peněžitého trestu.
  • Předseda senátu může na žádost odsouzeného povolit i splácení peněžitého trestu v přiměřených měsíčních splátkách, přičemž nově není stanoveno, dokdy musí být splacen celý peněžitý trest.

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

  • 22a (nové ustanovení - Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí)
  • (1) Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzená právnická osoba v době výkonu trestu svou další činností prokázala, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, zejména pokud doloží účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních norem a směřujících k předcházení trestné činnosti včetně provedených nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti, za kterou byla odsouzena.
  • (2) Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí soud stanoví zkušební dobu na jeden rok až na deset let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu; zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění.
  • (3) Ustanovení § 91 odst. 1 až 3 trestního zákoníku se použije přiměřeně.
  • 27 (Zánik účinků odsouzení)
  • (1) Na odsouzenou právnickou osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl
  1. a) trest vykonán,
  2. b) trest nebo jeho zbytek prominut, nebo
  3. c) výkon trestu promlčen.
  • (2) Na právnickou osobu odsouzenou pro zvlášť závažný zločin k trestu propadnutí majetku nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži anebo zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň pět let, se hledí, jako by nebyla odsouzena, jestliže ode dne uvedeného v odstavci 1 uplynuly tři roky.
  • 37a (Trestní příkaz)
  • Trestním příkazem lze právnické osobě uložit tyto tresty:
  1. a) peněžitý trest,
  2. b) trest propadnutí věci,
  3. c) trest zákazu činnosti do pěti let,
  4. d) zákaz držení a chovu zvířat
  5. e) trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let,
  6. f) trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let, a
  7. g) trest uveřejnění rozsudku.

Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

  • 27 (Peněžité opatření)
  • Ruší se institut náhradního trestu odnětí svobody – soud při ukládání peněžitého trestu nově nebude stanovovat (svým uvážením) náhradní trest odnětí svobody pro případě, že by peněžitý trest nebyl řádně vykonán.
  • Pro případy nezaplacení, resp. nemožnosti či nepravděpodobnosti vymožení peněžitého trestu, se zavádí pevně stanovený přepočet přeměny peněžitého trestu nebo jeho zbytku v nepodmíněný trest odnětí svobody - každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě počítá za jeden den odnětí svobody.
  • 63 (Trestní příkaz a dohoda dohody o vině a trestu)
  • Nový odstavec: (2) Je-li trestním příkazem ukládáno peněžité opatření, nesmí počet denních sazeb ani spolu s uloženým trestním opatřením odnětí svobody přesahovat jeden rok.

* * * 

Osobně máme za to, že tyto změny mohou přinést větší rychlost trestních řízení a přinést v určitých případech příznivější rozhodnutí. Na druhou stranu jako riziko vnímáme právě posílení doznání a k tomu korespondující výši trestu, zejména změna ustanovení § 39 trestního zákoníku. V případě, že obhajoba bude postavena na setrvání na nevinně a soud vinu shledá, může brát obhajobu, jak se laicky říká, jako přitěžující okolnost.

Budete-li mít k provedeným změnám jakékoli dotazy, neváhejte se na nás obrátit.

S pozdravem 

Karolína & Mirek

Category
Kontakt

RÁDI VÁM ODPOVÍME NA VAŠE DOTAZY.
KONTAKTUJTE NÁS PROSÍM PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.

KGS legal s.r.o., advokátní kancelář
Pasáž Platýz
Národní 416/37
110 00 Praha

info@kgslegal.cz

IČ: 06295525
DIČ: CZ06295525
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 279699

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací